Subsidiarita trestní represe, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, § 254 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 12 odst. 2 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

31. 1. 2020


Při posuzování trestní odpovědnosti za přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku, k němuž mělo dojít nikoli řádným vedením účetnictví právnické osoby jejím statutárním orgánem, nelze vycházet jen z formálního označení funkce fyzické osoby, která má být pachatelem uvedeného přečinu, ale je třeba respektovat celkový charakter a povahu právního vztahu mezi touto fyzickou osobou a právnickou osobou, jakož i skutečný obsah činnosti, kterou fyzická osoba prováděla ve prospěch dané právnické osoby.

Proto není vyloučeno, aby nesla primární odpovědnost za uvedený trestný čin jiná fyzická osoba, kterou statutární orgán právnické osoby pověřil vedením jejího účetnictví, byť ji poté řádně nekontroloval a umožnil, aby taková fyzická osoba spáchala výše uvedený trestný čin. Člen statutárního orgánu pak může být účastníkem ve formě pomoci na tomto trestném činu [§ 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku], u něhož lze s poukazem na zásadu subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 tr. zákoníku) uplatnit jen odpovědnost podle jiného právního předpisu, např. podle zákona o účetnictví.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 5 Tdo 108/2019, ECLI:CZ:NS:2019:5.TDO.108.2019.1)

Anotace
Rozsudkem soudu I. stupně byl obviněný uznán vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku.

Proti rozsudku soudu I. stupně podali odvolání obviněný i poškozený. O odvolání obviněného rozhodl odvolací soud tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. O odvolání poškozeného rozhodl odvolací soud tak, že je zamítl jako nedůvodné.

Po vrácení věci ze strany odvolacího soudu, soud I. stupně věc postoupil příslušnému finančnímu úřadu, neboť skutek, pro který byl obviněný stíhán, by mohl být posouzen jako přestupek. Proti usnesení soudu I. stupně o postoupení věci podal státní zástupce stížnost, kterou odvolací soud zamítl jako nedůvodnou.

Proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání, a to v neprospěch obviněného. Na jeho základě se Nejvyšší soud musel vypořádat s otázkou trestní odpovědnosti za přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku.
Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. 12. 2019) .