Soudní poplatek; prekluze, § 4 zák. č. 549/1991 Sb., § 7 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 4 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., § 9 odst. 6 zák. č. 549/1991 Sb., § 13 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. ve znění do 31. 12. 2010, § 13 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb. ve znění do 28. 12. 2014, § 148 zák. č. 280/2009 Sb. ve znění do 31. 12. 2014

14. 2. 2020


Povinnost zaplatit soudní poplatek, který byl splatný společně s podáním žaloby nebo odvolání, ale který nebyl uhrazen a soud již začal jednat ve věci samé, aniž by poplatníka k úhradě soudního poplatku vyzval, nelze podle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2011, uložit po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2867/2016, ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2867.2016.3)

Anotace:
Soud prvního stupně i soud odvolací dospěly k závěru, že škoda vzniklá v důsledku postupů a rozhodování při hospodaření s majetkem státu není škodou způsobenou při výkonu veřejné moci. Rozhodování Ministerstva financí o udělení souhlasu ke kupní smlouvě je výrazem vůle státu jako vlastníka věci vůči nabyvateli. Vznikne-li v těchto souvislostech z neplatného právního úkonu škoda, pak za ni stát odpovídá podle obecných ustanovení občanského zákoníku. S ohledem na to, že takové řízení nepodléhá, na rozdíl od řízení ve věcech na náhradu škody nebo újmy způsobené při výkonu veřejné moci, osvobození od soudních poplatků, uložil soud prvního stupně žalobkyni zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 698 830 Kč a soudní poplatek za odvolání ve výši 873 530 Kč. Žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků. Usnesením soudu prvního stupně však byla žádost žalobkyně zamítnuta. Odvolací soud svým usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Nejvyšší soud se tak na základě podaného dovolání musel ve svém rozhodnutí vypořádat s otázkami, v jaké lhůtě je možné vyzvat poplatníka k úhradě soudního poplatku za žalobu a za podání odvolání v případě, kdy soud v průběhu řízení dospěje k jiné právní kvalifikaci předmětu sporu, než jak jej žalobkyně vymezila v žalobě, a tato právní kvalifikace předmětu sporu zároveň vede k založení poplatkové povinnosti v řízení, které bylo podle právní kvalifikace původně prosazované žalobkyní od soudních poplatků osvobozené, a v jaké lhůtě se za uvedených okolností prekluduje možnost vyzvat poplatníka k úhradě soudního poplatku.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 9. 10. 2019, uveřejněno ve sbírce pod č. 121/2019) .