Složení jistoty; vstup do řízení; jednání ve věci; účastník řízení; zahraniční právnická osoba, § 11 zák. č. 91/2012 Sb., § 100 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., § 2 zák. č. 202/2012 Sb., § 4 zák. č. 202/2012 Sb.

13. 3. 2020

První soudem nařízené setkání se zapsaným mediátorem, při němž nedojde k uzavření smlouvy o provedení mediace, není procesním úkonem účastníků ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 91/2012 Sb.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 32 Cdo 594/2019, ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.594.2019.2)

Anotace
Odvolací soud svým rozhodnutím potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo žalobkyni uloženo, aby složila jistotu na náklady řízení.

Odvolací soud uzavřel, že e-mail žalované, v němž vzala na vědomí odročení nařízeného jednání a termín jednání nového, a její podání, kterým reagovala na usnesení soudu prvního stupně, jímž soud účastnicím nařídil první setkání s mediátorem, nejsou procesními úkony ve věci a že prvním úkonem žalované poté, co jí bylo doručeno a nabylo právní moci usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo podle § 107a občanského soudního řádu rozhodnuto o vstupu nynější žalobkyně do řízení, byl její návrh, aby soud uložil žalobkyni složení jistoty na náklady řízení podle § 11 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“).

Rozhodnutí odvolacího soudu bylo napadeno dovoláním, v němž dovolatelka vymezila tři otázky, a to, zda „lze ustanovení § 11 ZMPS aplikovat v situaci, kdy do řízení na místo zahraniční právnické osoby, které povinnost složit jistotu na náklady řízení uložena nebyla (a lhůta pro takový návrh žalovanému již uplynula), vstupuje jiná zahraniční právnická osoba, jsou-li obě tyto zahraniční právnické osoby z téže země, tedy zda žalovanému tuzemskému subjektu náleží právo v této situaci učinit návrh na složení jistoty na náklady řízení ve smyslu citovaného ustanovení“, zda „přiměřená aplikace § 11 ZMPS na situaci, kdy do řízení vstupuje zahraniční právnická osoba, limituje žalovaného v podání návrhu na složení jistoty na náklady řízení z hlediska včasnosti tak, že možnost učinění tohoto návrhu je koncentrována do řízení o procesním nástupnictví podle § 107a o. s. ř. či zda přetrvává i po právní moci usnesení, kterým je povolen vstup nabyvatele do řízení“ a zda „účast žalovaného na prvním setkání s mediátorem je jednáním ve věci ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) ZMPS.“

Nejvyšší soud se na základě podaného dovolání musel vypořádat s otázkou, pro kterou shledal dovolání přípustným, a to, zda účast žalovaného na prvním setkání s mediátorem je jednáním ve věci ve smyslu § 11 odst. 2 písm. a) ZMPS.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 11. 2019, uveřejněno ve sbírce pod č. 2/2020) .