Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 21/2020

Odkaz na zveřejněnou informaci podle § 6 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“)

 

Vážený pane,


Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 informačního zákona obdržel dne 23. 1. 2020 Vaši žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 21/2020, v následujícím znění:

„Vážený pane, vážená paní, soudružky a soudruzi,
zašlete mi v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím rozhodnutí ve věci XX Cdo XXXX/2019. Protože jsem účastník řízení, není nutné rozhodnutí anonymizovat. Rozhodnutí mi zašlete elektronicky na tento e-mail, na papírové odpovědi netrvám.
Váš věrný občan“

Podle § 6 odst. 1 informačního zákona „pokud žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace, sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází“.


Vámi požadované rozhodnutí bylo dnešního dne vyhlášeno na elektronické úřední desce Nejvyššího soudu na jeho webových stránkách a na úřední desce v budově soudu (dále jen „EÚD“), a to zcela v souladu s ustanoveními § 243f odst. 5, 6 občanského soudního řádu, které uvádí:

㤠243f
(1) Pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
(2) O zastavení dovolacího řízení nebo o odmítnutí dovolání, které bylo podáno opožděně, které bylo podáno někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo které nebylo řádně doplněno nebo opraveno a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, může rozhodnout předseda senátu dovolacího soudu nebo pověřený člen senátu.
(3) V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.
(4) Dovolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže mění či zrušuje rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením.
(5) Rozsudek se vyhlašuje ústně, proběhlo-li ve věci jednání a při vyhlášení je přítomen alespoň jeden účastník nebo osoba zúčastněná na řízení anebo veřejnost. Jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby, rozsudek se vyhlásí vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce v budově soudu a na elektronické úřední desce (dále jen „úřední deska soudu“) po dobu patnácti dnů. Předseda senátu může rozhodnout, že tímto způsobem se uveřejní i nosné důvody rozsudku.
(6) Předseda senátu může rozhodnout též o uveřejnění jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu na úřední desce soudu způsobem uvedeným v odstavci 5.“

Rozsudek ve věci sp. zn. XX Cdo XXXX/2019 byl vyhlášen na EÚD dne 30. 1. 2020. Rozhodnutí tak bude z EÚD svěšeno dne 14. 2. 2020 (pátek). V uvedené době tedy je vyhlašované znění rozsudku dostupné pod následujícím odkazem:

Povinný subjekt poskytuje na základě informačního zákona výhradně anonymizované (pseudonymizované) verze rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tedy v případě, kdy žadatel žádá o tzv. „plnou“ verzi (tj. včetně osobních údajů), povinný subjekt poskytuje anonymizovanou verzi rozhodnutí a současně vydává rozhodnutí o odmítnutí části žádosti. S odkazem na svoji dlouhodobou praxi v agendě vyřizování žádostí podle informačního zákona povinný subjekt dodává, že výše uvedené platí obecně pro každou osobu, která by uvedené rozhodnutí požadovala, tedy skutečnost, že jste sám jedním z účastníků daného řízení, nemá na posuzování důvodnosti poskytování plné verze rozhodnutí žádný vliv.

Nicméně pokud je žádost, tak jako ve Vašem případě, podána v okamžiku, kdy na základě zákonné povinnosti vyhlašuje Nejvyšší soud rozsudky a vybraná usnesení na EÚD, kde jsou rozhodnutí vyhlašována v „plné“ formě (k zákonným náležitostem rozsudku viz § 157 občanského soudního řádu), může povinný subjekt v takovém případě využít tzv. odkazu na zveřejněnou informaci podle § 6 odst. 1 informačního zákona.

Problematice vyhlašování rozsudků na EÚD se věnovala i jedna z tiskových zpráv Nejvyššího soudu, viz následující citace z tiskové zprávy: „Obdobně o náležitostech vyhlašovaného rozhodnutí v civilním řízení pojednává ustanovení § 157 o. s. ř., o identifikaci účastníků řízení přímo pojednává § 157 odst. 1 tohoto zákona:

(1) Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení rozsudku se po slovech „Jménem republiky“ uvede označení soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast státního zastupitelství a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení. Je-li to možné, uvede se v označení účastníků též jejich datum narození (identifikační číslo).

K tomu je příhodné rovněž odcitovat bod 36 nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2019 ve věci sp. zn. Pl. ÚS 38/18, ve kterém se plénum Ústavního soudu vyjadřuje ke zveřejňování rozhodnutí Nejvyššího správního soudu na jeho internetových stránkách v anonymizované podobě z pohledu splnění požadavků čl. 96 odst. 2 Ústavy ČR na veřejné vyhlášení rozsudku:

„36. V této souvislosti je nutno poznamenat, že rozsudky jsou na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu umísťovány v anonymizované verzi. Anonymizovaná verze neodpovídá skutečně přijatému rozsudku a není z ní seznatelné, kdo byl účastníkem řízení, tedy konkrétně o kterých právech a povinnostech se ve věci rozhodovalo. Tyto zcela zásadní skutečnosti jsou před veřejností utajeny. Nejde tak o zveřejnění v pravém slova smyslu.“

Vyhlašované rozhodnutí je na úřední desce Nejvyššího soudu umístěno ve formátu „pdf“, aby bylo znemožněno jakkoli je upravovat, po dobu 15 dnů, poté je svěšeno a každá další jeho publikace (např. zveřejňování ve veřejné databázi rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, popř. ve sbírce soudních rozhodnutí) se odehrává už jen v anonymizované (resp. pseudonymizované) podobě. /…/ Nejvyšší soud upozorňuje, že osobní údaje jako součást vyhlašovaného rozhodnutí zveřejňuje jen na dobu nezbytně nutnou 15 dní. I když dochází ke zveřejnění prostřednictvím elektronické úřední desky na internetu a na úřední desce v budově Nejvyššího soudu, nelze osobní údaje obsažené v těchto rozhodnutích bez dalšího právního titulu dále šířit. Každý, kdo zpracovává osobní údaje převzaté z vyhlášených rozhodnutí Nejvyššího soudu, je povinen vyhodnotit, jaký právní titul zpracování osobních údajů jej k tomu v daném případě opravňuje, případně nejsou-li splněny podmínky pro jejich zpracování pro novinářské účely, a nese odpovědnost za takové zpracování osobních údajů.“

Tisková zpráva je dostupná z následujícího odkazu:

http://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~TiskovezpravyNejvyssihosoudu~Nejvyssi_soud_upozornuje_na_ochranu_osobnich_udaju_obsazenych_ve_vyhlasovanych_rozhodnutich_na_jeho_uredni_desce~?openDocument&lng=CZ

Právní titul pro zpracování osobních údajů (odkaz na zveřejněnou informaci) spatřuje povinný subjekt v § 243f odst. 5, 6 občanského soudního řádu („rozsudek se vyhlásí vyvěšením“) a § 2 odst. 1 informačního zákona („Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace“), a to ve spojení s čl. 6 odst. 1 písm. c) („zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje“) NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále jen „Nařízení“). Nejvyšší soud má povinnost vyhlašovat rozsudky na EÚD (a to v zákonem stanovené formě) a povinný subjekt má povinnost poskytovat informace – odkazem na zveřejněnou informaci plní svoji zákonnou povinnost.

Povinný subjekt dodává, že výše uvedené závěry jsou zcela v souladu s výše (a dále také níže) citovaným nálezem Ústavního soudu. Povinný subjekt považuje za vhodné doplnit, že EÚD neslouží k zveřejňování (či uveřejňování) rozsudků (případě usnesení, pokud tak rozhodne předseda senátu), ale k vyhlašování rozsudků, popř. vybraných usnesení. Výkladu pojmů „vyhlašování“ a „zveřejňování“ se věnuje Ústavní soud právě ve svém plenárním nálezu ze dne 2. 7. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 38/18, v bodech 34 až 36, (zvýraznění doplněno):

„K tomu je nicméně potřeba uvést, že věta druhá čl. 96 odst. 2 Ústavy výslovně vyžaduje veřejné vyhlášení rozsudku, nikoli toliko jeho zveřejnění. Vyhlášení soudního rozhodnutí mělo a má svůj specifický význam a tradičně s ním byly a jsou spojeny určité právní důsledky (ve vztahu k napadenému rozsudku viz § 49 odst. 10 soudního řádu správního; srov. i nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2551/16 ze dne 27. 3. 2018). Tento pojem tak nelze zaměňovat se zveřejněním rozsudku a vyžaduje-li Ústava veřejné vyhlášení rozsudku, je nutné trvat skutečně na veřejném vyhlášení. Případné zveřejnění ve vyhledávacích systémech na internetových stránkách (postrádající prvek bezprostřednosti, nemající procesní relevanci a závisející na správě soudů) požadavkům čl. 96 odst. 2 Ústavy neodpovídá.“

Citovaný nález je veřejně dostupný z následujícího odkazu:

https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2019/Pl._US_38_18_na_web.pdf

Pro úplnost povinný subjekt sděluje, že veškerá vydaná rozhodnutí o dovolání následně zveřejňuje na svých webových stránkách www.nsoud.cz. Jedná se o zveřejňování pseudonymizovaných kopií rozhodnutí, obvykle ve lhůtě 60 dnů od data vypravení spisu s rozhodnutím z Nejvyššího soudu k soudu první instance, jež následně seznamuje s výsledkem dovolacího řízení jednotlivé účastníky. V případě, kdy má Nejvyšší soud z prvoinstančního soudu potvrzeno doručení rozhodnutí v dané věci všem účastníkům (stranám) řízení, zveřejní rozhodnutí v anonymizované podobě na svých webových stránkách obvykle dříve.

 

Poučení: Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

 



S pozdravem

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností,
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona