Zpeněžení majetku; vydání výtěžku zpeněžení; úroky, § 171 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., § 171 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 290 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 292 zák. č. 182/2006 Sb.

Tvoří-li majetkovou podstatu jen předmět zajištění, nejde v konkursu při jeho zpeněžení jednou smlouvou o zpeněžení „jen jedinou smlouvou“ ve smyslu ustanovení § 292 insolvenčního zákona. Zajištěnému věřiteli již proto nevzniká právo na úročení pohledávky podle ustanovení § 171 odst. 2 insolvenčního zákona. 

Soudní poplatky, poučení soudu; zastavení řízení; neuhrazení soudního poplatku; lhůta, § 4 zák. č. 549/1991 Sb., § 7 zák. č. 549/1991 Sb., § 9 zák. č. 549/1991 Sb.

Neuhradí-li poplatník soudní poplatek za řízení splatný podáním žaloby ani dodatečně ve lhůtě určené ve výzvě soudu dle § 9 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích, soud zastaví řízení pro neuhrazení soudního poplatku bez zřetele k tomu, že poplatník v mezidobí soudní poplatek již (opožděně) uhradil. Na základě výzvy soudu k dodatečné úhradě poplatku za řízení splatného podáním žaloby dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, která neobsahuje poučení, že soud řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (§ 9 odst. 3 zákona o soudních poplatcích), nelze zastavit řízení; k úhradě soudního poplatku uskutečněné po marném uplynutí lhůty stanovené takovou výzvou, avšak ještě předtím, než se poplatníku dostane řádného poučení o následcích zmeškání lhůty, je soud povinen přihlédnout. 

Insolvenční řízení; doručování, neúčinnost doručení, zák. č. 99/1963 Sb., § 71 zák. č. 182/2006 Sb., § 75 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb.

V poměrech upravených pravidly doručování podle insolvenčního zákona lze podle ustanovení § 50d o. s. ř. vyslovit pouze neúčinnost zvláštního způsobu doručení písemnosti ve smyslu § 75 odst. 1 insolvenčního zákona. Rozhodnout podle § 50d o. s. ř. o neúčinnosti doručení soudní písemnosti v insolvenčním řízení vyhláškou (ve smyslu § 71 insolvenčního zákona) je pojmově vyloučeno; předmětné ustanovení není na tento způsob doručení aplikovatelné ani přiměřeně. 

Insolvenční řízení; úvěr; odporovatelnost právního úkonu; úpadek dlužníka, § 3 zák. č. 182/2006 Sb., § 241 zák. č. 182/2006 Sb.

Úvěrová instituce, která za trvání úvěrového vztahu s dlužníkem zjistí informace, z nichž plyne naplnění předpokladů formulovaných v § 3 odst. 1 písm. a/ a b/ insolvenčního zákona a které současně zakládají některou z vyvratitelných domněnek platební neschopnosti dlužníka ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 insolvenčního zákona, se ve smyslu ustanovení § 241 odst. 5 písm. b/ insolvenčního zákona nezprostí odpovědnosti za přijetí plnění z právního úkonu dlužníka (splátky úvěru) uskutečněného v rámci běžného obchodního styku, jestliže neprokáže, že šlo o právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy nebyl v úpadku, nebo o právní úkon, který nevedl k dlužníkovu úpadku (srov. § 241 odst. 2 insolvenčního zákona). Porušení požadavku náležité pečlivosti ve vztahu k plnění přijatému od dlužníka na základě právního úkonu (splátky úvěru) učiněného v rámci běžného 

Odpůrčí žaloba; soudní smír; insolvenční řízení; rozsudek pro uznání, § 99 zák. č. 99/1963, § 114b zák. č. 99/1963 Sb., § 153a zák. č. 99/1963 Sb., § 159 zák. č. 182/2006 Sb.

Povaha řízení o odpůrčí žalobě podle insolvenčního zákona nevylučuje skončení řízení soudním smírem. Požaduje-li žalobce, aby soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání, ačkoliv pro takové rozhodnutí nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady, soud prvního stupně takový návrh zamítne usnesením, proti němuž je odvolání přípustné. Dospěje-li odvolací soud na základě takového odvolání k závěru, že požadavek žalobce na vydání rozsudku pro uznání byl opodstatněný, může změnit usnesení soudu prvního stupně a sám rozhodnout rozsudkem pro uznání. 

Náklady řízení; reorganizační plán; příslušenství pohledávky; zastavení řízení; přihláška pohledávky, § 140 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 142 zák. č. 99/1963 Sb., § 146 zák. č. 99/1963 Sb., § 140a zák. č. 182/2006 Sb., § 356 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 96 zák. č. 99/1963 Sb.

Účinností reorganizačního plánu zaniká v souladu s ustanovením § 356 odst. 1 insolvenčního zákona i příslušenství pohledávky, kterou by věřitel (žalobce) musel uplatnit v insolvenčním řízení vůči dlužníku (žalovanému) přihláškou, tvořené náklady řízení, které si věřitel v souvislosti se soudním uplatněním pohledávky předtím platil (ve shodě s § 140 odst. 1 o. s. ř.) ze svého; právo na náhradu těchto nákladů proto již věřiteli (žalobci) nelze v příslušném soudním řízení přiznat. Skutečnost, že před právní mocí rozhodnutí soudu o náhradě těchto nákladů (podle § 142 o. s. ř. nebo podle § 146 o. s. ř.) nemohl věřitel (žalobce) toto příslušenství přihlásit do insolvenčního řízení, nemá na uvedený závěr žádného vlivu. Ani tam, kde se účinností rozhodnutí o úpadku 

Bezdůvodné obohacení; nájem; neplatnost smlouvy; daň z přidané hodnoty, § 451 zák. č. 40/1964 Sb., § 563 zák. č. 40/1964 Sb., § 564 zák. č. 40/1964 Sb., § 72 zák. č. 235/2004 Sb., § 105 zák. č. 235/2004 Sb., § 118a zák. č. 99/1963 Sb.

Při vyčíslování bezdůvodného obohacení, jež vzniklo užíváním cizí věci, zjišťováním obvyklého nájemného porovnávací metodou je zásadně relevantní nájemné sjednané v porovnávaných smlouvách, ať již v sobě zahrnuje daň z přidané hodnoty, či nikoli. Pakliže však věc užíval plátce daně z přidané hodnoty za okolností umožňujících uplatnění odpočtu daně na vstupu ve smyslu § 72 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je namístě vycházet z nájemného placeného za srovnatelné objekty bez navýšení o daň z přidané hodnoty; je-li tedy v tomto případě v porovnávaných nájemných smlouvách sjednáno nájemné s daní z přidané hodnoty, je zapotřebí je od této daně očistit. 

Vkladová povinnost; ručení společníka; nesplacený vklad; zápis do obchodního rejstříku; konstitutivní účinky zápisu§ 132 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., § 134 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., § 48 odst. 1 písm. b) zák. č. 304/2013 Sb. § 154 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb.

I. Z ustanovení § 132 odst. 1 z. o. k. plyne, že pro určení výše, v jaké společník společnosti s ručením omezeným nesplnil vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku, je rozhodný stav tohoto zápisu v době, kdy věřitel vyzval společníka k plnění. II. Pro určení rozsahu, ve kterém společník ručí za dluhy společnosti s ručením omezeným, je rozhodující zásadně jen údaj o rozsahu splnění vkladové povinnosti [ve smyslu § 48 odst. 1 písm. b) z. v. r.], jak je zapsán v obchodním rejstříku. III. Je-li věřiteli v okamžiku výzvy k plnění známo, že některý ze společníků společnosti s ručením omezeným poskytl (jemu či jinému věřiteli) plnění 

Ochrana vlastnického práva; negatorní žaloba; provádění stavby; sousedská práva; stavební řízení, § 1020 zák. č. 89/2012 Sb.

Vlastník pozemku nemůže požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby v těsné blízkosti společné hranice pozemků (§ 1020 o. z.), jestliže stavebník má platný veřejnoprávní titul (např. stavební povolení), a důvody, pro které by stavba neměla být zřizována, mohl vlastník pozemku uplatnit ve veřejnoprávním (stavebním) řízení, avšak neučinil tak. 

Exekuční řízení; prokázání splnění vzájemné povinnosti, § 43 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb.

Listinou uvedenou v § 43 odst. 2 exekučního řádu nemusí být vždy listina podepsaná povinným. Má-li být vzájemná povinnost oprávněného plněna vůči třetí osobě, může naplnění podmínky uvedené v citovaném ustanovení stvrdit i tato třetí osoba.