Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu

Občanskoprávní a obchodní kolegium je základním organizačním celkem Nejvyššího soudu pro zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodování soudů v občanském soudním řízení. Činí tak vlastní rozhodovací působností v řízeních o dovoláních proti rozhodnutím odvolacích soudů a mimorozhodovací kompetencí zaujímáním stanovisek k rozdílné rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu a schvalováním vybraných rozhodnutí k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

Občanskoprávní a obchodní kolegium sestává z předsedy kolegia a soudců zařazených do celkem 12 soudních oddělení (z toho 8 občanskoprávních a 4 obchodně právních). Určení soudců tvořících jednotlivé 3 členné procesní senáty a způsob rozdělení věci mezi jednotlivá oddělení stanoví rozvrh práce.

Těžiště rozhodovací činnosti senátů kolegia leží v rozhodování o dovoláních účastníků proti pravomocným rozhodnutím odvolacích soudů tam, kde to zákon připouští. Koncepce rozdělování věcí mezi jednotlivá oddělení je založena na jejich věcné specializaci. Složení jednotlivých procesních senátů, nevyplývá-li přímo z rozvrhu práce, a přidělení věcí konkrétnímu soudci stanoví řídící předseda senátu, ten takto určuje i konkrétního předsedu senátu v procesním slova smyslu. Určený soudce vypracuje návrh rozhodnutí, rozhodnutí samého je dosaženo až teprve jeho většinovým (popř. jednomyslným) schválením v procesním senátu.

Je skutečností, že převaha nápadu nových věcí k Nejvyššímu soudu nad rozhodovací kapacitou senátů způsobuje, že rozhodnutí o dovoláních jsou vydávána s jistou časovou prodlevou od nápadu věci (v mnohých případech jednoho až dvou roků). Věci jsou v zásadě vyřizovány v pořadí podle data jejich nápadu k Nejvyššímu soudu, ovšem za priority hlediska celkové délky soudního řízení a jejich veřejného i individuálního významu. Zkrácení délky řízení a koncentraci soudců na podstatu rozhodování v nejvyšší soudní instanci mají napomáhat asistenti soudců (v současné době působí u každého soudce jeden až tři asistenti), i díky tomu se neustále zvyšuje počet vyřízených věcí. Zvládnutí zákonného poslání Nejvyššího soudu v rozhodovací činnosti je ovšem výrazně ovlivněno velkým podílem dovolání, o nichž dovolací soud nakonec věcně nerozhoduje, neboť řízení zastavuje anebo dovolání pro jeho nepřípustnost odmítá. Jen přípustná dovolání vedou k jejich zamítnutí, jsou-li nedůvodná, anebo ke zrušení odvolacího rozhodnutí (popř. též soudu prvního stupně) jsou-li též důvodná.

Dospěje-li procesní senát Nejvyššího soudu při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od názoru již dříve vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu, postoupí věc velkému senátu tvořenému 15 soudci (13 představiteli jednotlivých soudních oddělení, místopředsedou soudu a předsedou kolegia).

V rovině mimorozhodovací činnosti plní kolegium svoji sjednocovací roli zaujímáním stanovisek k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu na základě vyhodnocení pravomocných, obvykle co do obsažených právních názorů vzájemně rozporných rozhodnutí soudů. K přijetí stanoviska je při jednání kolegia zapotřebí většiny hlasů přítomných členů kolegia (všech soudců do něj zařazených) při nezbytné dvoutřetinové účasti všech jeho členů. V zájmu jednotného rozhodování soudů Nejvyšší soud vydává Sbírku soudních rozhodnutí a stanovisek, ve které uveřejňuje na základě rozhodnutí nadpoloviční většiny za nezbytné přítomnosti poloviny členů kolegia při jeho jednání významná rozhodnutí Nejvyššího soudu i ostatních obecných soudů.

Soudci občanskoprávního a obchodního kolegia

Mgr. Bičák Vít (nar. 1974, soudce NS od 2016) JUDr. Brzobohatá Pavlína (nar. 1965, soudkyní NS od 2011) JUDr. Cileček Filip (nar. 1973, soudce NS od 2009) JUDr. Des Zdeněk (nar. 1952, soudce NS od 1993) JUDr. Doležal Marek (nar. 1976, soudce NS od 2017) JUDr.